Příprava i popíjení čaje jsou natolik specifickou činností, že se při nich dá relativně snadno uvolnit sevření mysli a dosáhnout klidu. Takže doporučuji udělat čaj a relaxovat, nechat plynout veškeré myšlenky, ať si přicházejí a odcházejí, na žádné myšlence neulpět a nechat mysl, aby se zklidnila a netěkala. Chvíli v tomto stavu setrvej, abys ho prohloubil a pak se vrhni na učení. Tak zaměstnáš utišenou mysl jediným předmětem a nebude Tě rušit nic dalšího. Soustředění na jedinou činnost - učení se, pak přinese své ovoce. Vyžaduje to ovšem častější nácvik, abys udržel mysl netěkat po dalších předmětech myšlení ...
Když už jsme v sekci účinků čaje, vím zcela jistě, jaký účinek čaj nemá (a souvisí to rovněž s učením) = zlepšení paměti. Alespoň u mě to teda neplatí
Možná je to však dáno mou životní filozofií wu-wej (nechat být). Když se mysl nechytá myšlenek ani situací, stává se člověk na některé jevy sice vnímavějším, ale jak jsem u sebe zjistil, to že je neuchopuje, nenechá v něm ona myšlenka nebo situace žádnou stopu a v podstatě ani neexistuje, nikdy se nestala ... Má to ovšem negativní důsledky v praktickém životě, kdy si např. v práci nepamatuji, co jsem dělal včera apod.
Shodou okolností jsem začal na střední kolena před čtyřmi lety studovat VŠ a tam se pěkně ukázalo, jaký mám problém si něco pamatovat. Ačkoliv mě mnoho z toho, co učitelé říkali, zajímalo, nebyl jsem schopný to udržet v paměti. Takže na zkoušky se učím samozřejmě tak, že popíjím čaj (jak jinak) a stále do kola si to čtu. Bezprostředně před zkouškou pak zjistím, že si vůbec nic nepamatuji (to asi většina studentů
, ale naštěstí při zkoušce to pak z hlubin mozku nějak vystoupí a odpovím na otázku
Ale téměř okamžitě po zkoušce jsou ty informace zase pryč