www.zalozfirmu.cz

Bojová umění, boj, realita všedních dnů

<<

Dzin Tea Racer

Uživatelský avatar

Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 9416

Registrován: 5. 1. 2008 00:18

Bydliště: Jihočech

Příspěvek 28. 7. 2014 23:41

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

Já myslím bojové umění jako takové, ne přímo jak už si to kdo prijal za své a díky své kultuře a možnostem prizpůsobil. Ale to už jsem psal. Mají na to stejný názor jak Japonci tak Číňané. Já se bavím o bojovém umění ne o udeřit nekoho :-) Zase to nebagatelizuj nebo z toho nedelej frašku... To co popisuješ jsou reflexy, to opravdu nemyslím....
Hlavně to není můj názor, to je prostě fakt at se to nekomu líbí nebo nelíbí, abych pravdu rekl, jsi první kdo tvrdí cosi jiného.
Nemá to nic společného s osídlováním nebo pokud chces evolucí na naší Zemi. I to je velmi diskutabilní téma samo o sobe a hodne často se mění. Tam kde například datujeme prvni život nemusí byt kolébka všeho, takhle to nefunguje naštěstí v ničem.
Zkus se podívat na nějakou ověřenou literaturu a uvidíš že to je trochu jinak.

Dnes jsou již fatální rozdíly v bojových umění, karate se vydalo zcela jinou cestou, už jen tech stylu karate...znáš například korejské kultovní karate Tang So Do a jeho historii? Versus karate?
Dokonce jsou i tací kteří si myslim že Kickbox je bojové umění.. ani je asi v tom smyslu hybat rukama a mlatit do druhého. Ale už tam chybí princip a smysl bojového umení, potíra to veškeré prvky a aspekty... hodne mistrů bojových umění tvrdí že ve vrcholné formě jsou si rovni, a to je to oč jde v bojovém umeni.
Sjednotit telo a ducha, pomoci technik, rozvíjení sebe sama. Mnoho bojových umění je naprosto jednotvárných a do jisté míry zakrnělých, byt dokonalých. Vsestrannost už chybí. Mnoho stylů karate neumí už dnes použít zbran, nemá zahrnutou energii jako takovou. Naopak mnoho stylů už má jen zbran. A takto bychom mohli pokračovat do nekonečna...
Čaj nespojuje jen kultury, ale lidi a hlavně jejich duše... :roll:
Obrázek
Obrázek
Používám DROPBOX ZDARMA na ukládání fotografií, dokumentů a záloh.
Budete přesměrování na stránku HLEDÁNÍ kde je dole na tlačítko DONATE.
<<

kacuro

Uživatelský avatar

Čajomil
Čajomil

Příspěvky: 78

Registrován: 25. 7. 2014 16:09

Příspěvek 29. 7. 2014 09:30

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

To mě mrzí, že si myslíš, že z toho dělám frašku. Naopak, vždy se snažím pochopit vnitřní podstatu každého jevu, se kterým se setkám, jeho nejhlubší kořeny. Nelze ke všemu přistupovat povrchně a bezhlavě přijímat obecně přijímané teze. Naše znalosti historie jsou vždy závislé na možnostech historických pramenů, ať už to jsou třeba v našem prostředí kroniky a letopisy a nebo v nich obsažené starší legendy a staletí předáváná ústní tradice. Stejně tak v Asii různě tradované příběhy sice zachycují nějakou myšlenku či pravdivý děj, ty se však za staletí a tisíciletí komolí, interpretují a ztrácejí svůj původní význam. Něco o to vím, jsem totiž vzděláním historik. Lidská paměť je fenomén sám o sobě a když se k ní přidá myšlení, životní zkušenosti, lidské vlastnosti atd., dochází v ní kolikrát k fatálnímu zkreslení skutečnosti a to nejen pokud někdo druhý interpretuje slyšený příběh, ale téměř vždy i člověk, který původní děj prožil. Zrovna nedávno jsem o tom četl pěknou studii, zakládající se na odborném výzkumu: Harald WELZER – Sabine MOLLEROVÁ – Karoline TSCHUGGNALLOVÁ, „Můj děda nebyl nácek“. Nacismus a holocaust v rodinné paměti, Praha 2010. A to se v tomto případě jednalo o události staré nějakých 60 let!

Tím chci říci, že nějaké legendy o prvním klášteru, kde se díky Bódhidharmovi začalo cvičit BU nebo jiné příběhy v rámci různých tradic odrážejí vždy jen zlomek pravdy. A ta pravda bývá v těchto tradicích natolik skryta, že ji těžko někdo může doopravdy rozklíčovat. Stačí se podívat na Bibli - je v ní popsáno tolik mystických zkušeností, které jsou však zabaleny do neproniknutelného závoje, že z nich oficiální církve udělali totální blábol. To samé indické Védy a mnoho dalšího. Teprve když člověk sám začne praktikovat a pronikat do hloubky, začne chápat ony skryté významy ...

Ale abych neodbíhal od tématu, můj předchozí příspěvek se snažil naznačit, že mýtus původu bojových umění je z části hloupost. Jestliže přijmeme hypotézu, že prvotní impuls tréninku BU pochází z Indie odkud se šířil na východ, nebereme v potaz možnost, že i Indie mohla vycházet z nějaké starší tradice. A věř, že mě nezajímá nějaká oficiální doktrína, kterou uznávají Japonci nebo Číňané ... Kdyby se měl každý vždy řídit jen tím, co přijímá většinová společnost, tak bychom dnes nepili čaj ani nemeditovali, protože to jsou činnosti, které většinová společnost nepodporuje ba dokonce zavrhuje ... Vždy jsem šel proti proudu a nebudu to měnit ani v tomto případě.

Homo habilise jsem zvolil jako příklad toho, kdy člověk poprvé vzal do ruky zbraň a cíleně ji použil. Je v tuto chvíli jedno, jestli je to pravda či nikoliv, prehistorie vždy byla a bude disciplínou, kde se ocitáme na tenkém ledě a nové objevy vždy mohou narušit jednou vytyčené schema. Ostatně tato vědní disciplína nepřijímá své poznatky jako dogmata, protože vědci, kteří v této oblasti pracují, si uvědomují, že nikdy nebudou vědět, jak to skutečně bylo, oni pouze hledají střípky mozaiky a snaží se je poskládat do obrazu, který by se "mohl" blížit skutečnosti ...

Psal jsi tu o sobě, že medituješ, takže předpokládám, že díky tomu zároveň poznáváš, že všechno není tak, jak se to na první pohled jeví nebo jak je to všeobecně přijímáno. Co se týká BU, nerozlišoval bych zde to, jestli je některé BU skutečné a jiné ne. Píšeš o sjednocení těla a ducha, ano to je v pořádku, pak ale nemůžeme mluvit o bojových umění ale o Cestě bojovníka. Někdo může cvičit Tai chi proto, aby sjednotil tělo a ducha a jiný proto, že chce mít pružné tělo a uvolněný fyzický pohyb. Dělají oba bojové umění? Podle Tvé definice ten druhý nikoliv. Znal jsem spoustu světských lidí, kteří v BU viděli jen možnost naučit se bránit a nehledali v něm nějaké duchovní cvičení. A naopak znám mnoho lidí, kteří nikdy BU necvičili a přitom jsou to bojovníci, kteří překonali své nedokonalosti. Takže pokud půjdu do důsledku, Cestou bojovníka jde jen ten, kdo se snaží cvičit tělo a ducha, kdo překonává své negativní vlastnosti a rozvíjí ty pozitivní, kdo pracuje s tělem, dechem, energií a myslí ... Naopak ten, kdo jen fyzicky cvičí, vidí možnost umět se bránit nebo v horším případě někoho zmlátit, nejde Cestou bojovníka. Ale ani toto není tak černobílé. Člověk se neustále vyvíjí a nikdo neví, zda jeho cesta zla není ve skutečnosti jen přípravou pro cestu dobra. Proto tvrdím, že každý člověk, i ten největší materialista, jde ve skutečnosti duchovní cestou a sbírá životní a hlavně karmické zkušenosti ... Vše je jen víření energie, která má určité kvality. Duchovní Cesta je vlastně cestou, ve které se mění tyto kvality energie až se ta stane naprostou čistou ...

Jde tu tedy o pochopení významu určitých pojmů. Pro někoho je bojovým uměním to, že nacvičuje bojové techniky, pro jiného to, že jakýmkoliv fyzickým pohybem překonává svou lenost a pohodlnost. Kdo je tedy větší bojovník, držitel černého pásu, který je jinak naprostým materialistou a světským člověkem nebo ten, kdo přemůže svou lenost a zaběhne si 10km? Skutečný student "bojových umění" nesmí vytrhnout bojovou složku svého výcviku od skutečného života. O tom jsou i různé filmy jako Karate Kid atd. nebo velmi pěkný příběh Cesta pokojného bojovníka od Millmana ...

Takže ne, nesnažím se něco bagatelizovat ani z toho nedělám frašku, snažím se jen vidět věci a jevy jinak ...
Když poklička padá,
šálek se nebrání,
nemá strach ze smrti.
<<

Dzin Tea Racer

Uživatelský avatar

Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 9416

Registrován: 5. 1. 2008 00:18

Bydliště: Jihočech

Příspěvek 29. 7. 2014 17:21

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

Dobře, ale pokud napíšeš takový nesmysl viz. výše o tom kdo koho první kde udeřil jako prameny bojového umění... tak z toho děláš frašku. (opravdu neutočím).

Bagatelizuješ pověsti na kterých si všíchni myslí že jsou pravda a krom Tebe se jim nikdo nevysmívá a pak tu napíšeš co jsi napsal.

Hodně pleteš věci do sebe, nemyslím si že to je jak píšeš. Ano pochpitelně knihu Cesta pokojného bojovníka znám, a to i další díly. Zajímavé, pro dnešního moderního člověka. Ale já mám raději starší literaturu, jako Knihu peti kruhů od Mijamota Musašiho? Tam by jsi se dočetl, to co jsem psal výše...

Víš je mi uplně jedno jestli uznáš nebo neuznáš kde a jak se bojové umění vyvíjelo, na tom jak to bylo Tvuj názor nic nezmení a ani sebedelší příspěvěk, který už je trochu zavadějící a trochu zmatený. Navíc jsem vůbec nepsal to co mi dáváš do ust....

Psal jsem kde vzniklo bojové a psal jsem kam se rozšírilo a jak se vyvinulo. Ty už zminujes jen jisté aspekty podobnosti, ale jen ryze japonské. Kdybys neměl tak jednostranný pohled tak bys pochopil co a jak jsem myslel.

Opravdu se s Tebou nehodlám přít o něco co je dávno zmapované a uznané. Já reagoval na bojové umění, neplet sem už to jak to vnímá jistá kultura to už hodne odbíháš od tématu, jelikož i Japonci na to maji dost rozporuplný názor. Ano pochopitelně, je to o vyvinu jedince prostrednictvím jistého cvičení ktere spoji duši a tělo a privede jej do harmonie a osvícení. Ale to už je trochu něco jiného.

Vidíš to moc černobíle a to není tím že bys nevedel, ale jelikož se na to koukáš jen z jedné strany. Například věta o rozvíjení pozitivních vlastností a překonávání negativních je moc zavádějící. To co platí v BU, Karate, Aikidu, potírá třeba Jiu Jiutsu, jak už jsem psal, je mnoho bojových umění a mnoho lidí, každý si musí najít své, jako v čaji. Ale nevěř mýtusu a nemotej do toho vědu...

Pokud máš zkušeností s boj. uměním konkrétním, budeme rádi když se podělíš, ale neházej do jednoho pytle neco co se tam házet nedá.

Dekuji
Čaj nespojuje jen kultury, ale lidi a hlavně jejich duše... :roll:
Obrázek
Obrázek
Používám DROPBOX ZDARMA na ukládání fotografií, dokumentů a záloh.
Budete přesměrování na stránku HLEDÁNÍ kde je dole na tlačítko DONATE.
<<

kacuro

Uživatelský avatar

Čajomil
Čajomil

Příspěvky: 78

Registrován: 25. 7. 2014 16:09

Příspěvek 29. 7. 2014 20:44

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

To není o černobílém vidění, to je o tom, vidět to, co je za. Škoda, že jsi to nepochopil. Naštěstí je tu někdo kdo mě pochopil, alespoň podle reakce v SZ ...

Už jsem to psal v jiném vlákně, dělal jsem několik let Aikido, nějaký čas jsem chodil na okinawské Te a Kendo, pak jsem se účastnil několika víkendových seminářů Jodo, Judo, Iaido a Aiki-jutsu. Teď už jdu dlouhou dobu vlastní Cestou ...

Je vidět, že tato diskuze nemá cenu, každý mluvíme o něčem jiném.
Když poklička padá,
šálek se nebrání,
nemá strach ze smrti.
<<

Dzin Tea Racer

Uživatelský avatar

Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 9416

Registrován: 5. 1. 2008 00:18

Bydliště: Jihočech

Příspěvek 29. 7. 2014 23:18

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

Ano nemá, tím černobílé jsem Ti chtel naznačit, že to vidíš z jedné strany. Jak jsi ted sám napsal, máš zkušenost jen s japonským bojovým uměním. A tom je ta jednostrannost. Proto chápu že si myslíš co jsi rekl, ale zase nevidíš druhou minci.

Karate Kid, je pohádka pro Amíky a napůl fraška, to se na mě nezlob. Tam je navíc ukázáno Karate Gojuryu, konkrétně část mistrovské kata - Tenšo, která je tam o pár pohybech které jsou aplikovány na bežné činnosti a tvoří základ filmu. Je tam v podstatě ta první nepodstatná část, která je dechová, ale proč ne, je to na efekt ve filmu. A práve tato kata vychází z pramenů a je to ryze čínské kung fu (vím co to slovo znamená, ale v Evropě to je termín pro čínské bojové umění). Sami zakladatelé Gojuryu jsou hrdí na to že jejich styl si zachovává prvky tohoto čínského bojového umění.

Ne nemluvíme o nečem jiném, ale ty jsi odbočil od tématu a od jasně dané otázky. Ano,ted už mluvíš o něcem jiném.
Čaj nespojuje jen kultury, ale lidi a hlavně jejich duše... :roll:
Obrázek
Obrázek
Používám DROPBOX ZDARMA na ukládání fotografií, dokumentů a záloh.
Budete přesměrování na stránku HLEDÁNÍ kde je dole na tlačítko DONATE.
<<

kacuro

Uživatelský avatar

Čajomil
Čajomil

Příspěvky: 78

Registrován: 25. 7. 2014 16:09

Příspěvek 30. 7. 2014 06:21

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

Neber mě jako svého protivníka, nebojuji s Tebou ;)

BU jsem sice dělal jen japonská (tenkrát se u nás na periferii žádná čínská BU netrénovala, alespoň o tom nevím), ale léta jsem studoval i čínské duchovní systémy čchan a tao. Je důležité propojit celek, ne se jen zabývat vnější formou.

Karate Kida jsem dával za příklad toho, že BU nejsou jen pohyby a stav mysli, je to životní přístup, který se týká všech složek bytí. Dívám se na tu věc z mysticko-duchovního hlediska, to jsem se Ti snažil naznačit. Kdo je slepý, nevidí ...

Kéž jsou všechny bytosti šťastny ...
Když poklička padá,
šálek se nebrání,
nemá strach ze smrti.
<<

Dzin Tea Racer

Uživatelský avatar

Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 9416

Registrován: 5. 1. 2008 00:18

Bydliště: Jihočech

Příspěvek 30. 7. 2014 11:46

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

Já Tě neberu vůbec jako protivníka, projdi si vlákno uvidiš opak. Jen jsem si přál abys mi odpoveděl na to co jsem se ptal a o čem vznikl spor, ale ty jako politik na zcela jiné veci. ;-) Motáš trochu hrušky a jablka dohromady. (možná by to chtelo více víkendových seminářů) ;-) Zkus se zamyslet nad japonským příslovím "mince má vždy dvě strany, ikdyž vidíme v jeden okamžik jen jednu". Ale moc se mi líbí že to interesuje dnes ještě nejaké lidi.

Pokud bys chtel takhle off topic diskutovat, tak už jen po SZ at se tu neplevelí toto vlákno, nerad neco promazávam nebo zamykám.

Pochopitelně diskuse zde pokračuje o čemkoliv co se bojového umění týká.
Čaj nespojuje jen kultury, ale lidi a hlavně jejich duše... :roll:
Obrázek
Obrázek
Používám DROPBOX ZDARMA na ukládání fotografií, dokumentů a záloh.
Budete přesměrování na stránku HLEDÁNÍ kde je dole na tlačítko DONATE.
<<

joda

Uživatelský avatar

Čajomil
Čajomil

Příspěvky: 1455

Registrován: 13. 8. 2011 14:27

Bydliště: Benák city

Příspěvek 30. 7. 2014 12:52

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

Tohle už offtopic bude: Nevnímám to jako plevelení, ale diskusi nad tématem. Trochu víc otevřenosti by to chtělo. Mrzí mne, když někdo nesouhlasí s Tvým názorem, Dzine, tak je to ve většině případů offtopic a dořeší se přes SZ, přitom my ostatní bychom také rádi viděli argumenty obou stran a tím se i něco přiučili.
Můj blog: "BéPéčko" čili Bezpečný Prostor | Michal Zajačík
<<

Dzin Tea Racer

Uživatelský avatar

Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 9416

Registrován: 5. 1. 2008 00:18

Bydliště: Jihočech

Příspěvek 30. 7. 2014 13:22

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

2 Joda je hezké že odpovídáš na offtopic :-) Nikdy jsem tu nic nezamknul nebo nepromazal. Proš tohle říkáš? Pokud se tu neřešil varez nebo uražky ostatních. Jeste tu mnoho lidí psalo že tu není cenzura..Ale to co je všude uzáváno (historie boj. umění) není můj názor. Naopak názor pana Kacura je jiný nez zbytku sveta, mě nejde o to že semnou nekdo nesouhlasí, kdybys to četl videl bys to výše. Me jde o to že nekdo bez jediného argumentu tu zmení celou historii bojového umeni. Proč mě ty napadáš? A pokud se misto odpovedi na dané téma začne o nečem zcela jiném to už offtopic je. Já práve otoveřený jsem, když jsem chtel vysvetlení, nemyslíš? Misto vysvetlení jsem dostal viz. výše polemiku nad prvni fackou, filmem atd...
Z druhé strany bohužel neni otverenost jen paouškování citátu z jisté knihy, ale neodpovída to vůbec na otazky. Proto jsem se snažil zamezit offtopic.

Dám Ti priklad, budeme se bavi o zelném čaji a ty budes odpovídat o heicha, znovu se zeptam jak to je se zeleným čajem a ty řeknes že žluty se dela jinak. A to je proč říkam že to je offtopic.
Čaj nespojuje jen kultury, ale lidi a hlavně jejich duše... :roll:
Obrázek
Obrázek
Používám DROPBOX ZDARMA na ukládání fotografií, dokumentů a záloh.
Budete přesměrování na stránku HLEDÁNÍ kde je dole na tlačítko DONATE.
<<

kacuro

Uživatelský avatar

Čajomil
Čajomil

Příspěvky: 78

Registrován: 25. 7. 2014 16:09

Příspěvek 30. 7. 2014 18:06

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

Už jsem se k tomu sice nechtěl vracet, ale pokusím se naposledy uvést věci na pravou míru. Celé to začalo kolem mého nesouhlasu s Tvým tvrzením, že všechna japonská BU mají kořeny v Číně, potažmo v Indii. Kontroval jsem, že takto se na to nelze dívat, že je to pouze jednostranný pohled (jako černobílé vidění jsi popsal můj pohled Ty), protože bojová umění jsou stará jako lidstvo samo. Ať už budeme mluvit o "umění války", "bojovém umění", "bojové cestě" vždy to vychází ze stejného základu, má to společné příčiny, průběh i důsledky. I ten "pračlověk" (je to v uvozovkách, ber to s jistou nadsázkou), když šel do "války" s jinou tlupou musel:

- zvládat základní útočné a obranné techniky - bojovat efektivně tak, aby šetřil energii a mohl déle vydržet v boji
- umět pracovat s dechem - aby to celé udýchal
- pracovat se svou psychikou - aby neměl strach, potlačil svůj pud sebezáchovy, měl jasnou mysl a vnímal okamžitou situaci, zvládnul stres po boji

Aby toto všechno zvládl, vyžadovalo to rovněž usilovný trénink, aby se všechny potřebné pohyby "naprogramovaly" do těla a to mohlo následně automaticky reagovat, aby měl dostatečnou muskulaturu, rychlost atd. atd. (těch apektů je zkrátka mnoho, to jistě víš). O tom, že takový výcvik musel existovat, vypráví (alespoň v Evropě) písemné prameny již minimálně od období Řecka, raně středověká přemyslovská elita byli bojovníci, kteří tvořili knížecí družinu a jsem pevně přesvědčený o tom, že je necvičil žádný mnich z Číny ...

Pokud to bereš tak, že je "bojovým uměním" pouze taková aktivita, kde je trénink určitým duchovním cvičením, je to také špatný (jednostranný) pohled, protože jsem přesvědčený o tom, že většina (neumím ti to říci v %) cvičenců to dělá z čistě praktických důvodů (chtějí se umět bránit nebo někoho zmlátit, potřebují pohyb, uvolnění po stresu v práci, chtějí mít černý pás, přípravu pro práci policisty či vojáka nebo jen lepší možnost sbalit holku - dosaď si tam, co chceš). Takže z tohoto pohledu vlastně BU (jakožto duchovní terénink) v podstatě nikdy neexistovala.

Mé předchozí příspěvky byly také o tom, že cestou bojovníka nemusí jít jen ten, kdo trénuje BU, je to každý, kdo dokáže překonat sebe sama v jakékoli činnosti. Je potřeba vidět vše v širších souvislostech, protože k duchovní Cestě se lidé dostávají všemi možnými i nemožnými cestami. Nemusí to být nutně Wu-shu, Tai-chi, Čado ... Např. má Cesta začala při poslechu death metalu (jakožto určité lidské činnosti, karmické příčiny jsou samozřejmě jinde). Pokoušel jsem se Ti odpovídat v těchto širších souvislostech, bohužel jsi to nepochopil. Možná to bylo tím, že jsem to nenapsal hned napoprvé takto jasně, ale raději se v těchto otázkách vyjadřuji symbolicky, aby se nad tím mohl někdo další zamyslet a přijít si na některé věci sám ... Minimálně jeden hloubavý člověk mě pochopil a už jsme si o tom popovídali přes SZ, takže jsem rád, že je tu někdo takový ....

Takže jsou všechna tradiční japonská BU původně z Číny? Ano i ne. Pokud budeš studovat formu, tak možná ano, když budeš pátrat po podstatě, tak nikoliv. Na duchovní Cestě se ale musíš vždy zkoumat podstatu, protože forma není až tak důležitá ... Snad už jsem Ti tedy odpověděl ...
Když poklička padá,
šálek se nebrání,
nemá strach ze smrti.
<<

Dzin Tea Racer

Uživatelský avatar

Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 9416

Registrován: 5. 1. 2008 00:18

Bydliště: Jihočech

Příspěvek 30. 7. 2014 19:06

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

Trochu to překrucuješ. Psal jsem že japonská BU mají kořeny v Číně kam je přinesl človek původem z Indie... (což je historický a vsemi krom Tebe uznávaný fakt). Ty jsi do toho pak zamotal archeologický nález človeka a Tvou teorii...

Nevkládej mi prosím do ust slova "pokud bereš atd..."
Pokud to bereš tak, že je "bojovým uměním" pouze taková aktivita, kde je trénink určitým duchovním cvičením, je to také špatný (jednostranný) pohled, protože jsem přesvědčený o tom, že většina (neumím ti to říci v %) cvičenců to dělá z čistě praktických důvodů (chtějí se umět bránit nebo někoho zmlátit, potřebují pohyb, uvolnění po stresu v práci, chtějí mít černý pás, přípravu pro práci policisty či vojáka nebo jen lepší možnost sbalit holku - dosaď si tam, co chceš). Takže z tohoto pohledu vlastně BU (jakožto duchovní terénink) v podstatě nikdy neexistovala.


Pleteš dohromady bojové umění a bojové sporty, a to je pro mě dost podstatné. :-)

O jednostrannosti jsem se bavil jen v ohledu Tvého japonského pohledu na věc.

Je hezké že to co píšeš pochopil jeden člověk. Kdyby sis byl jistý, nepotřebuješ tento alibismus ohledne PM.

Je fajn že jdeš svou cestou, přeji Ti jen to dobré.
Čaj nespojuje jen kultury, ale lidi a hlavně jejich duše... :roll:
Obrázek
Obrázek
Používám DROPBOX ZDARMA na ukládání fotografií, dokumentů a záloh.
Budete přesměrování na stránku HLEDÁNÍ kde je dole na tlačítko DONATE.
<<

kacuro

Uživatelský avatar

Čajomil
Čajomil

Příspěvky: 78

Registrován: 25. 7. 2014 16:09

Příspěvek 30. 7. 2014 19:26

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

Je to marné ... Ale to je v pořádku ...

edit: Dzin Tea Racer: Poprvé se shodene ;-)
Když poklička padá,
šálek se nebrání,
nemá strach ze smrti.
<<

Davčcha

Uživatelský avatar

Čajomil
Čajomil

Příspěvky: 490

Registrován: 30. 12. 2013 22:03

Příspěvek 13. 8. 2014 22:32

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

Je otázka, zda se pro běžné používání nehodí spíše nějaké musado a obdobné věci.
<<

kacuro

Uživatelský avatar

Čajomil
Čajomil

Příspěvky: 78

Registrován: 25. 7. 2014 16:09

Příspěvek 14. 8. 2014 06:30

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

U člověka zabývajícího se BU musí při pouličním boji nastoupit "řeč těla" - mnohaletým opakováním naučené pohyby, které má tělo zakódováno a mělo by je umět spontánně použít. Přitom je samozřejmě lepší dělat jen krátké a účinné pohyby, aby se člověk nevysiloval. Např. v Aikido existuje mnoho "košatých" technik, ve kterých obránce točí útočníka kolem jeho osy a přitom se ještě oba společně otáčí ... Je to sice pěkné na pohled, ale v reálu bych stejně použil onen původní primitivní chvat, bez všech těch nástaveb. V boji musí řeč těla promlouvat stručně a jasně :smile:
Když poklička padá,
šálek se nebrání,
nemá strach ze smrti.
<<

Dzin Tea Racer

Uživatelský avatar

Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 9416

Registrován: 5. 1. 2008 00:18

Bydliště: Jihočech

Příspěvek 14. 8. 2014 10:11

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

Davčcha píše:Je otázka, zda se pro běžné používání nehodí spíše nějaké musado a obdobné věci.


Jde o to, co to je běžné používání. :-)

Bojové umění učí človeka aby práve boji predesel, sjednotit ducha a tělo. Milovat život a branit jej v jiném slova smyslu, ikdyž se cvičí bojové techniky, ale cíl je jiný, a to předejít boji. Bojovat jen když to je absolutne poslední moznost...

Bojové sporty nebo rikej tomu jak chces, jako je box, kickbox, musado apod, tam to je jiné, je to bez filosofie a nekoho zlikvidovat, treba i na souteži nebo když te nekdo napadne. Tam platí to, udelat to rychle a bez námahy jak psal kacuro. Obojí Tě učí mít obranu v rexlexech, nepremyslís když nekdo drzí kudlu, tak se prece neprevleknes, nerozcvičíš... proste se musíš okamžite branit nebo je konec a to musís mit v reflexech...

Me spíš zarazí to slovo bežné :-) nevím jak moc se rveš že to je bežné...
Čaj nespojuje jen kultury, ale lidi a hlavně jejich duše... :roll:
Obrázek
Obrázek
Používám DROPBOX ZDARMA na ukládání fotografií, dokumentů a záloh.
Budete přesměrování na stránku HLEDÁNÍ kde je dole na tlačítko DONATE.
<<

kacuro

Uživatelský avatar

Čajomil
Čajomil

Příspěvky: 78

Registrován: 25. 7. 2014 16:09

Příspěvek 14. 8. 2014 13:28

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

Chovat se a jednat tak, aby člověk předešel jakémukoliv konfliktu je jistě ideál, situace se však čas od času vyvine tak, že se fyzickému ataku nelze vyhnout. Stoupenec Cesty boje (přijde mi jako termín vhodnější než BU) může být při napadení přesto v souladu s protivníkem, jde vždy jen o náš duševní postoj. Nebojuji, abych útočníkovi ublížil, ale abych ho přesvědčil o tom, že boj není nutný. Necítím nenávist k útočníkovi, ale soucitím s ním, protože se stal obětí svých negativních emocí. Pokud je obránce prost myšlenek a emocí, je pro něj tato situace stejně přirozená jako popíjení čaje. To už je ale hodně vysoká úroveň.

Byl jsem kdysi na semináři aiki-jutsu, který vedl japonský buddhistický mnich. Ten o sobě tvrdil, že je jedním z asi 4-5 lidí, které zná, jež umí dokonale ovládat energii protivníka. Tam jsem poprvé a naposledy viděl toto "umění". Pouhým dotykem zpacifikoval protivníka tím, že usměrňoval jeho energii a dělal si s ním, co chtěl, takže ten za ním třeba chodil jak stín, aniž by se ho mohl dotknout a podobné "kousky". Ukazoval i obranu proti několika útočníkům (třem), jejichž útoky svedl tak, aby se všichni tři dotkli navzájem a nemohli se bez jeho vědomí od sebe odtrhnout a nakonec dokonce bojovali sami proti sobě, on stál opodál ... Nevím, na kolik to mohlo být sehrané, neboť onen mistr si vybíral různé lidi z davu. Jediné, čeho jsem si všiml, že když jsme trénovali nějakou techniku, on se vždy na chvíli zastavil, udělal nějakou mudru a chvíli se koncentroval. Přišlo mi to, že si dobíjí energii od nás ...
Když poklička padá,
šálek se nebrání,
nemá strach ze smrti.
<<

Davčcha

Uživatelský avatar

Čajomil
Čajomil

Příspěvky: 490

Registrován: 30. 12. 2013 22:03

Příspěvek 14. 8. 2014 15:28

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

Za běžné používání považuji několik základních obranných a útočných efektivních technik použitelných proti standardnímu vožralovi/magorovi, kterýmu zrovna baflo v bedně a nutně se musí prát s nejbližším člověkem a zrovna jsi to ty. Tam imo zrovna aikido potřebuje přeci jen nějaký delší tréning a taky poměrně dost prostoru pro mnohé techniky.

No, a pokud bych si mohl zafilozofovat, tak nakonec nezávisí na tom, jakou technickou školu člověk používá, ale na uplatnění samotného principu boje, pro který jsou techniky jen zaměnitelným prostředkem. Dost se obávám, že tohle nedokáže každý, stejně tak jako každý například nemá dokonalý hudební sluch, barvocit etc.
<<

kacuro

Uživatelský avatar

Čajomil
Čajomil

Příspěvky: 78

Registrován: 25. 7. 2014 16:09

Příspěvek 14. 8. 2014 15:37

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

Ano, proto jsem také psal, že bych nepoužil při obraně ty košaté aikido techniky s "točením se dokola", ale rovnou pouze onu surovou (ve smyslu původní nebo základní) techniku bez příkras. Aikido obsahuje i dost efektivních úhybných pohybů a vstupů do útoku, ze kterých lze útočníka rychle zpacifikovat. Ony ty původní techniky také směřovaly k tomu, protivníka velmi rychle zabít nebo zmrzačit. V dnešní době toto samozřejmě nelze, ale myslím, že v tom horším případě zlomená ruka útočníka odradí od dalších aktivit ...

Na to, aby člověk uměl použít nějakou techniku musí mít jistě talent, při pudu sebezáchovy však i laik může vyvinout neočekávanou sílu a zručnost, zde záleží na mnoha fyzických i psychických dispozicích ...
Když poklička padá,
šálek se nebrání,
nemá strach ze smrti.
<<

Davčcha

Uživatelský avatar

Čajomil
Čajomil

Příspěvky: 490

Registrován: 30. 12. 2013 22:03

Příspěvek 14. 8. 2014 15:58

Re: Bojová umění, boj, realita všedních dnů

Ano, tak to také vidím.
Předchozí

Zpět na Off Topic

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků

TOPlist Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group.
Designed by ST Software for PTF.
Český překlad – phpBB.cz