Dříve jsem tuto čajovnu pravidelně navštěvoval při svých návštěvách Prahy (ještě někdy v 90. letech i po r. 2000), teď už tam také několik let nechodím. To, že připravý nedobrý čaj (jaký paradox vzhledem ke jménu firmy) nebo přinesou úplně jiný mě však nepřekvapuje, neboť jsem byl mnohokrát svědkem toho, jak venku před čajovnou zdejší obsluha kouřila trávu. Co asi může nějaký vyhulenec připravit za čaj?
Naopak mě svého času příjemně překvapila DČ v Pardubicích, kde jsem byl v 90. letech na vojně. Všichni kluci chodili do hospody, já byl jediný voják, který chodil do čajovny
Tato čajovna se pro mě během těch několika měsíců stala druhým domovem, skvělým azylem a relaxačním místem, které mi pomohlo překonat tu nesmyslnou službu u AČR. Na p. Nevělíka a jeho dva pomocníky nikdy nezapomenu (už jen to, že si i po 20 letech pamatuji jeho jméno, je úspěch, páč jinak si nepamatuji skoro nic ...). Vařili skvělý čaj a v čajovně panovala úžasná meditativní atmosféra. Jednoho z těch jeho pomocníků jsem po mnoha letech potkal právě v DČ v Praze a ještě mě poznal, prohodili jsme spolu pár slov a od té doby už jsem ho nepotkal a pravděpodobně už ani v DČ na Václaváku není ...