Brzké vydání zajímavé knihy "Čínská čajová kultura"
Napsal: 7. 6. 2012 10:43Rád bych upozornil na brzké vydání zajímavého překladu knihy "Chinese Tea Culture" od čínského autora Wang Linga (http://www.amazon.com/Chinese-Tea-Culture-Wang-Ling/dp/7119021443). Mapuje cestu čaje napříč historií Číny a Tibetu a předkládá spoustu zajímavých informací, které v českém prostředí nejsou ještě zcela známy, zejména rituální a obyčejové používání a význam čaje u různých čínských etnik. Kniha, resp, překlad po korekci se mi dostal do ruky v souvislosti s redakcí čínských výrazů a přepisů (knihu jsem nepřekládal, překlad je ale dle mého soudu velmi zdařilý) a byl ve fázi brzkého uvedení na trh.
Zde alespoň malý úryvek z kapitoly Kultura Pa-šu a čajovny v S´-čchuanu, aby se bylo na co těšit
:
Pa-šu je jedna z prvních oblastí, kde se v Číně pěstoval čaj, a místní lidé si udrželi zvyk popíjet čaj až do současnosti. Jak říká přísloví, v S´-čchuanu je „málo slunečných dní, ale mnoho čajoven,“ a město Čcheng-tu bylo známo především díky jejich velkému množství a pestrosti. V těch největších byly stovky míst k sezení, zatímco v nejmenších jen pár. V místních čajovnách si zakládali na kvalitní obsluze, elegantním stylu obchodních výkladů, vynikajícím čaji a nádobí a obratnosti čajovníků. Tradiční čajovna v S´-čchuanu nabízela zákazníkům červenohnědé konvičky, cínové podnosy, porcelánové šálky z Ťing-te-čenu, čajové lístky slisované do tvaru misky (tchuo-čcha) a majitele zběhlé ve všech oblastech čajového řemesla. Lidé však do čajoven nechodili pouze kvůli jejich množství a vynikajícím službám. Čajovny měly také důležitou sociální funkci.
Provincie S´-čchuan je nádherná, na zdroje bohatá oblast, kde se odpradávna rozvíjela místní kultura. V období Tří království pomohl Ču-ke Liang Liou Pejovi založit v S´-čchuanu stát Šu, který sehrál významnou úlohu ve vývoji kultury Pa-šu. Obyvatelé S´-čchuanu si od té doby udržovali tradici zabývat se státními záležitostmi. Protože byla provincie obtížně dostupná, měli její obyvatelé těžkosti při získávání informací o dění v říši. Čajovny tak hrály důležitou úlohu při šíření těchto informací. Lidé do nich nechodili jen na čaj, ale také proto, aby si sdělili novinky. Nejdůležitější funkcí čajoven tedy bylo, že si v nich lidé mohli povídat. Každá velká čajovna představovala vesmír v malém. Nacházely se v Čchung-čchingu, Čcheng-tu a dalších velkých i menších městech po celém S´-čchuanu. Mnoho lidí z Čchung-čchingu za starých časů rádo odpočívalo v místních čajovnách. Chodívali tam hned po probuzení (někteří si tam dokonce omývali tvář), pili čaj, snídali a povídali si. S´čchuanské čajovny bývaly zařízeny prostě, vkusně a neformálně, a tak se v nich lidé cítili jako doma. Zákazníci si čaj vychutnávali u stolků, anebo vleže na lavicích. Když host vešel do čajovny a ulehl na lavici, číšník ho vřele uvítal a udělal mu čaj. Vlastník čajovny sundal levou rukou víčko šálku a pravou v něm připravil čaj. Jeho ruce pracovaly v dokonalém souladu a během chvilky dokázal naplnit tucty šálků, aniž by přitom rozlil jedinou kapku. Jeho pohyby vycházely z tradice „rovné pěny“ a demonstrovaly skvělé schopnosti a rytmus. Obyvatelé S´-čchuanu rádi pili tchuo-čcha, čaj silné chuti a jemné vůně slisovaný do tvaru misky, a to zejména během dlouhých rozhovorů, neboť jeho účinky byly dlouhotrvající. Někteří pili od časného rána až do poledne a pak požádali číšníka, aby nesklízel jejich šálek, protože chtějí po obědě v pití pokračovat. Bystří a výmluvní obyvatelé S´-čchuanu dokázali se starými i novými přáteli vybraně hovořit o čemkoli. Čajovny jim sloužily jako centra výměny informací, což byla jejich nejvýznamnější funkce.
Sloužily také jako neoficiální soudní dvory. Lidé se shromáždili v čajovně a požádali silné vojenské vůdce, zemědělské předáky a mistra Pchao-ke (tajné společnosti, která existovala v tehdejší jihozápadní Číně), aby urovnali spor. Bůh ví, zda jejich rozhodování bylo spravedlivé či nikoli. Praxe však ukazovala, že lidé S´-čchuanu považovali čajovnu za správné místo pro takový soud. Ve srovnání s jinými oblastmi měly místní čajovny zjevnější sociální a politický význam.
S´čchuanské čajovny nenáležely jen lidu; chodili tam také vzdělanci. Říká se, že někteří místní spisovatelé psali v čajovně, kde mohli „být potichu v hlučné společnosti“ a nasávat z ní inspiraci. Za hezkého počasí se sezení umisťovalo na ulici, aby si hosté mohli užívat místní operu, čching-jin (druh baladického zpěvu populární v S´-čchuanu), šuo-čchang (lidové bavičství zahrnující především mluvení a zpěv) a loutkohru. Čajovny tedy sloužily jako prostor pro lidové kulturní aktivity.
Kromě toho to byla také místa obchodní výměny, což je funkce, na kterou se často zapomíná. Ve městě Čcheng-tu měli speciální, luxusně vybavené čajovny pro obchodníky, kde se podával čaj s lehkým občerstvením, a lidé si mohli objednávat jídlo po celý den. Za starých dob lidé v čajovnách také usilovali o úřednická místa a vyšší postavení. Obchodníci se setkávali také ve vesnických čajovnách.
S´čchuanské čajovny díky své politické, ekonomické a kulturní funkcí pomáhaly napravovat společenská opomenutí a nedostatky. Ačkoli se nejednalo o vybraná a kultivovaná místa, kulturní a sociální funkci čaje odrážely velice jasně.
Zde alespoň malý úryvek z kapitoly Kultura Pa-šu a čajovny v S´-čchuanu, aby se bylo na co těšit
:Pa-šu je jedna z prvních oblastí, kde se v Číně pěstoval čaj, a místní lidé si udrželi zvyk popíjet čaj až do současnosti. Jak říká přísloví, v S´-čchuanu je „málo slunečných dní, ale mnoho čajoven,“ a město Čcheng-tu bylo známo především díky jejich velkému množství a pestrosti. V těch největších byly stovky míst k sezení, zatímco v nejmenších jen pár. V místních čajovnách si zakládali na kvalitní obsluze, elegantním stylu obchodních výkladů, vynikajícím čaji a nádobí a obratnosti čajovníků. Tradiční čajovna v S´-čchuanu nabízela zákazníkům červenohnědé konvičky, cínové podnosy, porcelánové šálky z Ťing-te-čenu, čajové lístky slisované do tvaru misky (tchuo-čcha) a majitele zběhlé ve všech oblastech čajového řemesla. Lidé však do čajoven nechodili pouze kvůli jejich množství a vynikajícím službám. Čajovny měly také důležitou sociální funkci.
Provincie S´-čchuan je nádherná, na zdroje bohatá oblast, kde se odpradávna rozvíjela místní kultura. V období Tří království pomohl Ču-ke Liang Liou Pejovi založit v S´-čchuanu stát Šu, který sehrál významnou úlohu ve vývoji kultury Pa-šu. Obyvatelé S´-čchuanu si od té doby udržovali tradici zabývat se státními záležitostmi. Protože byla provincie obtížně dostupná, měli její obyvatelé těžkosti při získávání informací o dění v říši. Čajovny tak hrály důležitou úlohu při šíření těchto informací. Lidé do nich nechodili jen na čaj, ale také proto, aby si sdělili novinky. Nejdůležitější funkcí čajoven tedy bylo, že si v nich lidé mohli povídat. Každá velká čajovna představovala vesmír v malém. Nacházely se v Čchung-čchingu, Čcheng-tu a dalších velkých i menších městech po celém S´-čchuanu. Mnoho lidí z Čchung-čchingu za starých časů rádo odpočívalo v místních čajovnách. Chodívali tam hned po probuzení (někteří si tam dokonce omývali tvář), pili čaj, snídali a povídali si. S´čchuanské čajovny bývaly zařízeny prostě, vkusně a neformálně, a tak se v nich lidé cítili jako doma. Zákazníci si čaj vychutnávali u stolků, anebo vleže na lavicích. Když host vešel do čajovny a ulehl na lavici, číšník ho vřele uvítal a udělal mu čaj. Vlastník čajovny sundal levou rukou víčko šálku a pravou v něm připravil čaj. Jeho ruce pracovaly v dokonalém souladu a během chvilky dokázal naplnit tucty šálků, aniž by přitom rozlil jedinou kapku. Jeho pohyby vycházely z tradice „rovné pěny“ a demonstrovaly skvělé schopnosti a rytmus. Obyvatelé S´-čchuanu rádi pili tchuo-čcha, čaj silné chuti a jemné vůně slisovaný do tvaru misky, a to zejména během dlouhých rozhovorů, neboť jeho účinky byly dlouhotrvající. Někteří pili od časného rána až do poledne a pak požádali číšníka, aby nesklízel jejich šálek, protože chtějí po obědě v pití pokračovat. Bystří a výmluvní obyvatelé S´-čchuanu dokázali se starými i novými přáteli vybraně hovořit o čemkoli. Čajovny jim sloužily jako centra výměny informací, což byla jejich nejvýznamnější funkce.
Sloužily také jako neoficiální soudní dvory. Lidé se shromáždili v čajovně a požádali silné vojenské vůdce, zemědělské předáky a mistra Pchao-ke (tajné společnosti, která existovala v tehdejší jihozápadní Číně), aby urovnali spor. Bůh ví, zda jejich rozhodování bylo spravedlivé či nikoli. Praxe však ukazovala, že lidé S´-čchuanu považovali čajovnu za správné místo pro takový soud. Ve srovnání s jinými oblastmi měly místní čajovny zjevnější sociální a politický význam.
S´čchuanské čajovny nenáležely jen lidu; chodili tam také vzdělanci. Říká se, že někteří místní spisovatelé psali v čajovně, kde mohli „být potichu v hlučné společnosti“ a nasávat z ní inspiraci. Za hezkého počasí se sezení umisťovalo na ulici, aby si hosté mohli užívat místní operu, čching-jin (druh baladického zpěvu populární v S´-čchuanu), šuo-čchang (lidové bavičství zahrnující především mluvení a zpěv) a loutkohru. Čajovny tedy sloužily jako prostor pro lidové kulturní aktivity.
Kromě toho to byla také místa obchodní výměny, což je funkce, na kterou se často zapomíná. Ve městě Čcheng-tu měli speciální, luxusně vybavené čajovny pro obchodníky, kde se podával čaj s lehkým občerstvením, a lidé si mohli objednávat jídlo po celý den. Za starých dob lidé v čajovnách také usilovali o úřednická místa a vyšší postavení. Obchodníci se setkávali také ve vesnických čajovnách.
S´čchuanské čajovny díky své politické, ekonomické a kulturní funkcí pomáhaly napravovat společenská opomenutí a nedostatky. Ačkoli se nejednalo o vybraná a kultivovaná místa, kulturní a sociální funkci čaje odrážely velice jasně.