Tea-Earth

Jak bylo řečeno, porcelán perfektne tesnící, pripadne sklo. Až to budes zalévat voskem, dej tam provazek s koukajícím koncem. Hladce to pak otevřes a bude to vypadat profi

Plast ne!

Kup si více porcelánových, Případne lékovka se zabroušeným hrdlem, tma je nutností. Aspon budes moci ochutnavat a nebudes načínat vetsi....

Co několik velkých prachovnic z tmavého skla? Přes to zabroušený hrdlo bude výměna vzduchu nepatrná.

To jsem mu psal o příspěvek nad tebou
Ale já bych zvolil porcelán...

Njn sakra, nedočítám pořádně. Byl jsem teď kupovat petriho misky, těch pracovnic tam měli hromadu.

Ty prachovníce maji obrovskou výhodu, že je snadno otevřeš a ochutnás. Mám jich pár i tech velkých, objem asi pul litru, možná litr. Také se delá to, že se klasická sklenice či lékovka obalí alobalem a tím vytvoříš tmu i ucpeš díry.

Díky za rady. Zatím nemám finance na investice do porcelánových dóz, či prachovnic, natož na tak velké množství

To sklo je výborný nápad..napadlo mne (provizorně) většinu dát archivovat do skleněných zapékacích mís, zavoskovat, obalit alobalem jak říkáš..a zbytek do těch sklenic s víčkem..to díky za nápad, to mne nenapadlo, přitom jich doma máme stovky..

Litrová prachovnice z tmavého skla se zábrusem stojí 97 Kč. http://www.p-lab.cz/katalog.pl?akce=pol ... from=obsah

to Nerow:
To sklo, bohužel, není vůbec dobrý nápad. Prachovnice jsou fajn, ale na uskladnění, řekněme v řádu měsíců, nikoli k archivaci. Totéž plech, mimochodem. A ty zapékací mísy, to asi nebylo myšleno úplně vážně. Udělej jak myslíš. Buď to dostane, co to potřebuje, nebo to dobrý nebude!
Myslím to dobře. Koupil jsi deset kilo čaje k archivaci a nechceš investovat do archivačních nádob. Tomu fakt nerozumim.

Čaj jsem nekupoval kvůli archivaci, ale kvůli velmi výhodné ceně 2k za 10kg, tj. asi 10 Kč za 50g...Kdybych cíleně kupoval na archivaci takto velké množství wulongu, který k tomu má velmi dobré předpoklady, tak by investice do jeho uložení byla naprosto samozřejmá.

Spíš mne zajímalo, jak v domácích podmínkách bez dalších investic čaj ideálně skladovat na 1 až 2 roky bez minimální ztráty ve vlastnostech...Pan Prachař, od kterého čaj pochází, mi doporučil skladování v jednom silnějším pytli. Že je pouze důležité, aby si čaj udělal klima.

No, tak tomu už nerozumím vůbec, ale to nechme stranou.
Nechal bych si to někde vakuově zabalit a šup s tím do mrazáku. -8°C a ani se to nehne, resp. čaj nebude zrát. Mezitím bych se rozhodl co s tím. Kolik toho zaarchivuji, kolik přeprodám...........atd.
Jestli to nebude uloženo správně, můžeš to taky za rok hodit na kompost.

Stane, jakej je rozdíl mezi tebou doporučovaným zapečetěným porcelánem a prachovnicí z tmavého skla se zábrusem?

Správná otázka.
Když pominu důvody "tradicionalistické" (existuje vůbec takovéhle slovo?), kdy byl k archivaci užíván vždy vysoce kvalitní porcelán, zůstávají dva velmi důležité rozdíly.
Suchá archivace, resp. zrání vyžaduje naprosto konstatní podmínky, bez výkyvů a kolísání teploty, v úplné tmě a bez přístupu vzduchu v absolutním suchu. A já prostě nevěřím, že lze prachovnici uzavřít zabroušeným špuntem a zamezit pronikání vzduchu a vlhkosti. Stejně jako nevěřím, že ten alobal bude fungovat správně a po dost dlouhou dobu.
Nechápej to špatně, prosím. Ty prachovnice mám doma taky a na uskladnění je to fajn. Jasně, že je lepší to uložit do nic, než to nechat v plechové krabici. Ale archivuji woolong v porcelánových dózách a zůstanu u toho. Přesně tak, jak psal Dzin. V dóze je čaj povrch a vlastně natlačen. na vršku dózy utemován hedvábným potravinářským papírem (nekyselým). Kolem hrdélka je omotán hedvábný provázek, který je zapečetěný na boku nádoby mou pečetí. Porcelánové víčko je přilepeno a oblito voskem. Přičemž jinak oblíbený včelí vosk mi příliš nevyhovuje a používám spíše inertní parafín, který je bez zápachu a hlavně vydrží déle bez oxidace. Celé to funguje tak, že pro otevření je třeba rozlomit pečeť a provázek rozřízne vosk pod víčkem a uvolní ho.
Dóza je popsána na boku a na dně a pod víčkem je kartička s údaji o obsahu, atd. Je to docela prácička, ale podle mě se to vyplatí.
Zásadně totiž nechávám zrát výborný, a tudíž drahý čaj. Jak kdysi trefně pravil pan Prachař: "Nechte zrát špatný čaj a po letech získáte starý, špatný čaj!"

Lépe bych to Stane nenapsal a pokud neexistuje slovo tradicionalistické, tak jsi ho právě vytvořil

S kvalitou čaje naprosto souhlasím, nechat zrat špatný čaj je doslova vyhazovaní penez.... hod foto, bude to jiste prínosné...

Takže když hrdlo prachovnice oblijeme voskem a pracovnici strčíme do skříně, tak jsme vlastně na tom samým. Ono se tomu tedy ne nadarmo říká prachovnice, zábrus se dělal především proto, aby byl obsah chráněn před vlhkostí a vzduchem.

No a to je právě ono. Prachovnice se tomu říká proto, že slouží k uskladnění sypkých látek, chemikálií. Proto má široké hrdlo, na rozdíl od tzv. reagenčních lahví. Ty jsou také z tmavého skla, ale hrdlo mají úzké.
Zalij zábrus voskem, protože jinak sám stačit nebude. Nefunguje dostatečně. Pracoval jsem v laboratoři a vím o čem mluvím. Ta flaška nepůjde rozdělat, resp. velmi obtížně. Pravděpodobně ji budeš muset ohřát hrdlo nad plamenem. Dej ji do skříně. Tu pak deset let neotevřeš?
Já to prostě dělám jinak. Ale respektuji jiný pohled na věc. Každý ať se, prosím, zavede dle svého. Díky za klidnou diskusi.

Prachovnici bych doporučoval jako ochutnávací a kratkodobou. Dát ji vedle porcelánové dozy a treba za rok ochutnat kam ten čaj spěje.

No, tak tohle je problém. Vzhledem k tomu, že do té dózy se průběžně nedostanete a lépe je mít větší množství čaje pohromadě, vlastně to kontrolovat nejde.
Už jsem pomýšlel na to, mít vedle velké několik malých, jako že na zkoušku. Jenomže v malém množství to bude zrát zase jinak.

Já to delám tak, že nikdy neodhadnu kolik čaje se vejde do jaké dozy. Vetsinou koupím více, co se vejde, udelam jak jsem psal, naplním dozu a zavoskuji. Zbytek mi zraje - nezraje v prachovnici, ale stejne ho vypiju brzy a pak už jen doza.

Nekde jsem četl, že se dá skladovat také tak, že se jen doza zavře, nemusí se zalévat voskem, asi u jistých čajů, chce to vyzkouset. Já s tím laboruji pár let a myslím že uspech mám.

Díky všem za zajímavé info!

Stane, jak myslís potravinářským papírem? Já tam nedávám bud nic nebo papir co mam na kaligrafii - rýžový papír.

Jo, ten je OK. Papír nesmí být "kyselý", tj. se zbytkovým obsahem kyselin z výroby. Já tam dávám hedvábný papír do kterého se balí dorty a zákusky. Koupil jsem si ho ve Vídni. Ale u nás bude také k dostání.

Tak jsem instinktivne použíl správny papír.
Mám dotaz do placu, mám plnou dozu tohoto
http://www.tea-earth.net/tea/green/Yunn ... s2014.html
ale nevím jeslti to zrat jako puer a vlhkostí, nebo jako oolong či zelený čaj hermeticky uzavrené, zatím to je v doze, která perfektne tesní, ale zatavit voskem by to bylo lepsí....nechávate nekdo tohle zrát?

Trochu jsem si taky odlozil do budoucna. Nechevem to zrat jako Oolong. Prozatim nez sezenu adekvatni dozu, tak uskladnuji ve velke, nacpane prachovnici...

Víte nad čím teď dost intenzivně přemýšlím? Že starý pu-erh se chuťově, vůní, barvou listů atd. hodně blíží starému oolongu. Tedy, ke změnám dochází hlavně oxidací. Naházel jsem si čaje na petričky s živnou půdou, a výskyt plísní a bakterií byl mnohem menší, než bych předpokládal u materiálu, který má být fermentován. Což mě zpětně vede k myšlence, jestli má v tuzemských podmínkách mnohem nižší relativní vzdušné vlhkosti než v číně smysl pečetit nádobky s oolongem voskem atd., bo se tu většinou RVV v bytě pohybuje někde v rozmezí 50-60 %, což jsou vlhkosti, při kterých prakticky nehrozí riziko plísní. V souvislosti s tím mě napadlo, jestli by se zrání třeba nedalo urychlit zvýšením obsahu kyslíku ve skladovací nádobě.

Jde o to, aby tam bylo to mikroklima a nevetralo se tam, což udelas jen zalitím voskem, nebo necim podobným..