28. 7. 2014 07:49 od kacuro
Nemusí to být vždy předsudky, ale spíše zkušenosti. Jak jsem již psal, pro mě je čajování jakýmsi obřadem, kdy příprava čaje, vnější podmínky, popíjení čaje a mysl jsou v souladu. Čajovnu chápu jako chrám, který by mi měl toto všechno dopřát. Je mi jedno, jestli čajovník bude mladý student nebo zkušený kmet, ale v čajovně hledám oázu klidu a harmonie a pokud mi toto prostředí čajovny nedopřeje, nemám důvod tam chodit a požadovanou atmosféru si vytvořím doma.
Lidé se chtějí bavit, to chápu, neodsuzuji. Ale neměli by si plést čajovnu s hospodou, k čemuž často dochází. Alespoň takové mám zkušenosti. A člověk jedná na základě svých zkušeností, kdyby to nedělal, opakoval by stále stejnou chybu. Proto v dětském věku objevujeme a poznáváme svět a na základě svých zkušeností se v něm učíme žít. Když si sáhneš na hrnec na plotně a spálíš se, také už si na něj příště vezmeš utěrku. V čajovně už jsem nebyl několik posledních let, předtím jsem občas zašel a většinou to bylo vždy podle stejného scénaře. Přijdu, v klidu si najdu místo, posadím se a relaxuji. V jiném koutě sedí parta mladých lidí, kouří vodní dýmku a halekají přes celou čajovnu, když něco chtějí, zavolají na čajovníka přes celou čajovnu ... A on, protože se s nimi zná, neb jsou to třeba štamgasti, haleká zase na ně. Umím sice při relaxu všechny tyto rušivé zvuky vyrušit a nevnímat je, ale proč bych se do té čajovny vracel, když doma si umím vytvořit mnohem lepší atmosféru? Čajovny se u nás staly jakýmsi zajímavým fenoménem a vytvořila se kolem nich určitá skupina lidí - hostů, kteří se vyhranili jako jakási subkultura našich čajoven. To je v pořádku, ale neslučuje se to s mým vnímáním čajovny, proto jsem si vytvořil svou "čajovnu". Když přijde host, popíjíme spolu čaj, když jsem sám, popíjím prostě čaj. Nic víc, nic míň.
Jinak nechci samozřejmě hanit všechny čajovny. Občas na cestách, když jsem dříve do nějaké čajovny zavítal v brzkých otvíracích hodinách, kdy tam ještě nikdo nebyl, tak ta atmosféra byla také příjemnější. Už jsem ale zažil i čajovnu, kde čajovnice létala po čajovně v botách na vysokém podpadku a to klapání po prkenné podlaze, to bylo teda něco. A ten čaj, co jsem tenkrát dostal ... Uctivě jsem se rozloučil a už jsem se samozřejmě nevrátil ...
Chování a jednání čajovníka dělají gro čajovny. Záleží na něm, jak se bude host v čajovně cítit, proto si Sakano uvědom, že jakou atmosféru si v čajovně utvoříš, takoví hosté pak budou přicházet ...
Když poklička padá,
šálek se nebrání,
nemá strach ze smrti.