Pěstování čajovníku u nás I.
Nejprve trochu teorie. Čajovníky (stejně jako jiné exotické rostliny) můžeme rozdělit na ty, které vyžadují chladné zimování (subtropické) a ty, které snesou (potřebují) teplo i v zimě (tropické). Nicméně toto dělení je jen hrubé, v rámci jednoho druhu mohou být odrůdy vyžadující dost odlišné teploty.
Botanicky se původní čajovníky dělí na tři skupiny.
Čínské – subtropické, keřovité.
Asámské – tropické, keřovité
Indické (indočínské) – tropické, nízké stromy
Aby to nebylo tak jednoduché, čajovníky pěstované v současnosti pro čaj mohou být také kříženci těchto tří skupin.
Sazenice čajovníku, které lze u nás koupit v Subtropickém zahradnictví Kruh, i ten pěstovaný ne VŠZ, jsou zcela jistě subtropické. A o pěstování subtropických čajovníků bude skoro celé moje další povídání.
A začneme natvrdo. Ačkoliv čajovník je v podstatě nenáročná rostlina (půda, zálivka, škůdci…), díky nutnosti chladného zimování, je pěstování v bytech (lépe řečeno přezimování v bytech) prakticky vyloučené. Rostlina, která nemá ono chladné období klidu, se vyčerpává a během několika málo let uhyne. Ovšem pokud máte domek se zahradou, verandu, balkon, sklep nebo alespoň garáž, dalo by se o pěstování čajovníku uvažovat.
Jak je pěstuji já. Dlouho dobu jsem byl odkázán na pěstování rostlin v bytě, ale když jsme začali uvažovat o stavbě domu na vesnici, byl mojí podmínkou zasklený balkon (obr.1). Původně měl být přes celou šířku domu a měl být rozdělen na část teplejší - tropickou a chladnější -subtropickou. Nakonec část prostoru ustoupila ložnici (taky občas potřebná část) – okno vpravo a rozdělení na části se nerealizovalo.
Dál vzala za své má představa, že utěsním všechna okna a snadno udržím teplotu nad nulou. Když jsem zavřel okna, stoupla vlhkost na 100 procent a vše (od rostlin až po stěny) pokryla vrstva plísně. Možná jste si všimli otevřené vyklápěčky vpravo. Tu zavírám jen při mrazech pod 15 stupňů. Na druhém konci balkonu je malé topení, které jen „vlažní“ a způsobuje proudění vzduchu. Tím jsem omezil plísně, ale za cenu toho, že u vyklopeného okna občas mrzne a pokud při silném mrazu zapomenu okno zavřít, některé tropické rostliny (kávovník) to nepřežijí (chybí ta tropická část). Proto se snažím rozmístit květináče podle teplomilnosti (nejblíž oknu fíky, granátovník a čajovník).
Přezimování na takovém zaskleném balkoně (verandě), kde teplota občas klesne na pár stupňů pod nulu je pro přezimování čajovníku ideální – až na jednu zradu. Tou je situace, kdy venku sice mrzne, ale přitom svítí slunce, a teplota na balkoně vystoupá klidně i nad dvacet stupňů (i když je pod otevřenou vyklápěčkou). Čajovník se probudí a začne růst. Jenže v té době ještě není dost světla. Na obr. 2 vidíte čajovník takto přezimovaný – má dlouhé, vytáhlé letorosty s řídkým olistěním.
Druhá možnost je pěstování způsobem, jako to dělají (tedy dělali, současný stav neznám) na VŠZ. Tam pěstovali čajovník v hlubokých „pařnících“, na zimu zakrývaných tepelně izolující vrstvou. Pokud totiž klesne teplota k nule, přestává čajovník růst = neprovádí fotosyntézu = nepotřebuje světlo. Moje první pokusy s metr a půl hlubokou „tranšejí“ (ruský výraz pro podzemní záhon) dopadly neslavně. V jílové půdě jsem místo záhonu vybudoval rybník.
Tak jsem k domu pokusně „přistavěl“ malý skleníček. Na obr. 3 vidíte dnešní stav. Nasazená okna, ale jedno přiotevřené. Ve skleníčku mám výhradně rostliny, které snesou s jistotou teploty do minus pěti stupňů. Až budou hrozit teploty nižší, zavřu okno. Tím bych zabezpečil rostliny do venkovní teploty minus osm až deset. Ale většinou hned se zavřením okna ještě přehodím starý koberec – kromě tepelné izolace zabrání přehřátí, které by v uzavřeném skleníčku hrozilo i „občasném“ sluníčku. A když to vypadá na teploty pod třináct stupňů, nacpu mezi koberec a sklo vrstvu tepelné izolace používané na zateplení střech.
První zimu jsem nechal jen sklo (na teploměru byla nejnižší teplota -15) a čajovník mi zcela zmrzl v nadzemní části. Obrazil z kořenů. Další zimu byl na skle ještě koberec a čajovník přikrytý navíc lahví. Výsledek lepší jen o něco málo. Nejnižší teplota -13 a nadzemní část čajovníku zmrzla až na několik posledních centimetrů kmínku nad zemí – z něj obrazil. Loni jsem přidal tu tepelnou izolaci a ejhle. Nejnižší teplota -8 a čajovník přezimoval.
Bohužel, skleníček je mrňavý (na počet a velikost rostlin v něm) a musel jsem na podzim keřík dost razantně ořezat, aby se vešel pod sklo obr.4. Řezal jsem někdy v říjnu a čajovník poté stačil ještě dvakrát obrazit – měl jsem tři sklizně listů – vždy cca 15 flashů.
Letos jsem přidal další – elektronické zabezpečení – na obr. 5 je vidět tepelný spínač nastavený na -8 stupňů a dole ten skleněný válec skrývá fén. Ve větvích granátovníku je také radiové tepelné čidlo, takže letos budu moci sledovat teploty uvnitř i vně skleníčku. Obr.6 – pohled z boku.
http://imageshack.com/a/img42/6819/hrcf.jpghttp://imageshack.com/a/img689/4403/hf42.jpghttp://imageshack.com/a/img547/5078/vnfl.jpghttp://imageshack.com/a/img5/4265/54w2.jpghttp://imageshack.com/a/img585/6984/clsl.jpghttp://imageshack.com/a/img547/3882/v76z.jpg