12. 5. 2012 16:29
Květ(n)ové čajování
Autorská keramika – čajování u rybníka
Jelikož bylo v posledních dnech tak krásné počasí, rozhodl jsem se provětrat nové čajové nádobí, které jsem si pořídil v nedávné době.
Prvním kouskem je malé keramické čajové moře pod konvičku, jehož autorkou je Miroslava Randová. Na výrobu byla použita hrubší hlína, která může zprvu působit drsným dojmem, ale při bližším ohmatání je velmi příjemná. Použitá glazura, spolu s materiálem, dává pocit tepla. Obsahově toto moře pojme něco málo přes 200 ml, což je vcelku postačující na oplach čaje a lehké přelití při louhování. Je to velice praktická záležitost pokud používáte Cha Bu a nechcete si jej pocvrndat čajem. Zároveň to jemně vyvýší konvičku nad ostatní čajové propriety a dodá jí zakusit lehké dominance.
Druhým, neméně zajímavým kouskem, je malá, respektive miniaturní konvička se šálkem. Její obsah je pouhých 75 ml. Celičká se vám bez problému schová v dlani. Šálek pojme cca 40 ml. Autorem je v tomto případě Petr Novák. Ku výrobě použil technický porcelán a vypálil v peci na dřevo, stejně jako výše zmiňované moře, při teplotě okolo 1300°C. Vnější i vnitřní povrch pokrývá tenká vrstva světlé, živcové glazury. Jednolitý, monotónní povrch příjemně narušuje „cákanec“ tmavší barvy. Konvičce to dodává šmrnc a charakter. Nevím, zda dobře nastíním ten pocit, ale něco jako pozorování úplňku přes který plují mraky, či snad pohled na krásnou ženu oděnou v nádherném spodním prádle…
Na čaj jsem vyrazil kousek za naše městečko k rybníku nesoucí název Chobot, i když při pohledu do mapy spíš vypadá jako celý slon . Zrovinka tu kvetla alej jabloní, takže jsem ani chvíli neváhal a zakotvil jsem ve voňavém, bzučícím stínu a s nedočkavostí malého kluka začal vybalovat čaj. A jaký? Poslední dobou mnou velice oblíbený Sheng - Xi Zi Hao Nu Er Cha Zhang Jia Wang „čaj pro dceru“. Jedná se o tradičně zpracovaný pchu-er ze starých divokých stromů dosahujících stáří až 200 let. Nádherné, celé lístky s vysokým obsahem tipsů jsou lisovány do 100 gramové cihličky, ze které jde vcelku dobře oddělovat jednotlivé dávky čaje. Připravený nálev má oranžovou, až oranžovohnědou barvu, vůně je jemná, příjemná a květinová. Chuť je fascinující, tak plná a vyrovnaná, bez jediného rušivého prvku. Na jazyku mi tančí tóny květin, tmavého ovoce a melasy. Po polknutí přichází lehounká stopa příjemné nahořklosti, postupně přecházející do sladkého dozvuku. Po třetím nálevu o sobě dává vědět energie, která je v čaji ukrytá… a že jí není málo . Zároveň dokáže velmi příjemně zharmonizovat tělo i ducha. Je to prostě Čaj s velkým „Č“ a stojí za to si ho vychutnat. Rozhodně patří mezi mé favority.
Jelikož bylo v posledních dnech tak krásné počasí, rozhodl jsem se provětrat nové čajové nádobí, které jsem si pořídil v nedávné době.
Prvním kouskem je malé keramické čajové moře pod konvičku, jehož autorkou je Miroslava Randová. Na výrobu byla použita hrubší hlína, která může zprvu působit drsným dojmem, ale při bližším ohmatání je velmi příjemná. Použitá glazura, spolu s materiálem, dává pocit tepla. Obsahově toto moře pojme něco málo přes 200 ml, což je vcelku postačující na oplach čaje a lehké přelití při louhování. Je to velice praktická záležitost pokud používáte Cha Bu a nechcete si jej pocvrndat čajem. Zároveň to jemně vyvýší konvičku nad ostatní čajové propriety a dodá jí zakusit lehké dominance.
Druhým, neméně zajímavým kouskem, je malá, respektive miniaturní konvička se šálkem. Její obsah je pouhých 75 ml. Celičká se vám bez problému schová v dlani. Šálek pojme cca 40 ml. Autorem je v tomto případě Petr Novák. Ku výrobě použil technický porcelán a vypálil v peci na dřevo, stejně jako výše zmiňované moře, při teplotě okolo 1300°C. Vnější i vnitřní povrch pokrývá tenká vrstva světlé, živcové glazury. Jednolitý, monotónní povrch příjemně narušuje „cákanec“ tmavší barvy. Konvičce to dodává šmrnc a charakter. Nevím, zda dobře nastíním ten pocit, ale něco jako pozorování úplňku přes který plují mraky, či snad pohled na krásnou ženu oděnou v nádherném spodním prádle…
Na čaj jsem vyrazil kousek za naše městečko k rybníku nesoucí název Chobot, i když při pohledu do mapy spíš vypadá jako celý slon . Zrovinka tu kvetla alej jabloní, takže jsem ani chvíli neváhal a zakotvil jsem ve voňavém, bzučícím stínu a s nedočkavostí malého kluka začal vybalovat čaj. A jaký? Poslední dobou mnou velice oblíbený Sheng - Xi Zi Hao Nu Er Cha Zhang Jia Wang „čaj pro dceru“. Jedná se o tradičně zpracovaný pchu-er ze starých divokých stromů dosahujících stáří až 200 let. Nádherné, celé lístky s vysokým obsahem tipsů jsou lisovány do 100 gramové cihličky, ze které jde vcelku dobře oddělovat jednotlivé dávky čaje. Připravený nálev má oranžovou, až oranžovohnědou barvu, vůně je jemná, příjemná a květinová. Chuť je fascinující, tak plná a vyrovnaná, bez jediného rušivého prvku. Na jazyku mi tančí tóny květin, tmavého ovoce a melasy. Po polknutí přichází lehounká stopa příjemné nahořklosti, postupně přecházející do sladkého dozvuku. Po třetím nálevu o sobě dává vědět energie, která je v čaji ukrytá… a že jí není málo . Zároveň dokáže velmi příjemně zharmonizovat tělo i ducha. Je to prostě Čaj s velkým „Č“ a stojí za to si ho vychutnat. Rozhodně patří mezi mé favority.
Jinak mi můj závazek dát si Nu' Er' Chu vždy jednou do roka moc neulehčuješ 
