Dovolím si malé zamyšlení.
U případného ošetřování porézního amteriálu vřící vodou nebo chemikálií je potřeba brát v úvahu i způsob jakým se houby (plísně) množí. Respektive můžete opakovaně zničit mycelium, ale s podstatně odolnějšími mykotoxiny, které se rády uchytávají v porézním materiálu, a s ještě odolnějšími spórami, které se tam uchytávají taktéž, neuděláte nic, či jen velmi obtížně. Takže pokud se tam tyto "věci" již jednou dostaly (a že jsou všude), tak je tam budete dále mít. Můžete jim opakovaně ničit mycelium, ale ony vyrostou znovu a znovu, dokud tam bude vlhko (což asi v odpařovací misce bude) a substrát (keramzit, cokoliv páleného).
Pro zničení mykotoxinů (záleží od konkrétního) doporučuju misku tak 15 minut povařit, vřící voda je opravdu nedostatečná, a pro zničení spór doporučuji domluvit si sezení ve výzkumném reaktoru v Řeži ať vám jednou týdně misku ozáří pro jistotu několika tisící Greyi (respektive Sieverty) - mimochodem člověk vydrží tak 0,7
.
Schválně psáno ironicky - já si totiž myslím, že je lepší odstranit příčinu (možnost uchycení plísní) než jim toto prostředí vytvořit a pak ho prolévat chemikáliemi. A kdybych to takto přece jen dělal a nic tam třeba rok neviděl, tak by mne to stejně neuspokojilo, protže lidské oko nevidí spoustu věcí...
Tak a teď hoďte kamenem
- ale já za to nemohu, prostě se obvykle pokusím pochopit úplný základ a tím odstranit možnou příčinu problémů. Myslím, že jeden z čtenářů tohoto fóra dělá něco s bakteriemi - možná mě opraví, ale hlavně by mohl doplnit "obecnou odolnost" mykotoxinů a spór - i mě by to zajímalo, vím jen kolik vydrží záření, popřípadě teplotu, nejsem si jist kolik vyydrží "chemie". Jenže problém bude to, že to u každé houby bude diamterálně odlišné a to mě vrací k původní myšlence - v
MÉ odpařovací misce nic porézního, v odpařovacích miskách kohokoliv jiného cokoliv mu je libé.